Odvápnění kostí, osteoporóza. Jak na ni dietou?

Osteoporóze se říká tichý zloděj kostí, vzniká při nedostatku vápníku, bílkovin či vitaminu D, sedavém zaměstnání, účinkem některých léků, při některých onemocněních (například celiakie, jaterní či ledvinné onemocnění). Informace o příčinách jejího vzniku s přihlédnutím k prevenci je náplní knížky Pavly Řehořkové a Moniky Špičkové: Odvápnění kostí čili osteoporóza. Dieta bohatá vápníkem, která pacientům srozumitelnou formou přináší informace o kostech, metabolismu vápníku, dietních opatřeních. V receptové části mohou čtenáři najít recepty na chutná jídla, knížka obsahuje slovníček odborných pojmů a cizích výrazů, přehlednost zlepšuje rejstřík pojmů.
Nová publikace nakladatelství Forsapi by měla být pomocníkem jak pacientům s rozvinutou osteoporózou, tak všem ostatním, kteří se nad svými stravovacími zvyklostmi a životním stylem chtějí znovu zamyslet a učinit něco pro prevenci vzniku této civilizační choroby.

Knihu zakoupíte v e-shopu nakladatelství Forsapi zde
 

Podvýživa u starých lidí, problém dneška

Zdravá a vyvážená strava se stává v současnosti stále populárnějším tématem. Spousta z nás se snaží udělat něco prospěšného pro své zdraví i pro svůj osobní pocit a aby zabránila obezitě, která se stává jedním z nejpalčivějších problémů současnosti. Paradoxní proto je, když budeme mluvit o podvýživě. Tu si totiž většina z nás spojuje především se zeměmi třetího světa, chudobou a nedostatkem základních potravin.

Podvýživa je však běžným jevem i v našich „civilizovaných“ podmínkách a její příčinou bývá nedostačující příjem základních živin a optimální množství energie, potřebných ke správnému fungování lidského organismu. Podvýživa je nejčastěji spojena se závažnou akutní či chronickou nemocí a související léčbou. Ale je problémem i u starých lidí. Právě oni jsou podvýživou nejvíce ohroženi. Důvodů je celá řada od zdravotních, přes ekonomické až po aspekty sociální.  Často se má za to, že hubnutí je přirozeným průvodním jevem ”stárnutí”. Je však řada důvodů, které k tomuto jevu postupně vedou. Možná si to ani neuvědomujeme, ale staré lidí často trápí různé chronické nemoce, ztráta čichu a chuti, nechutenství a pocit plnosti, problémy s chrupem či zubní náhradou. K podvýživě dochází také v důsledku psychických poruch, při onemocněních zažívacího traktu nebo neurologických chorobách. Svou úlohu pro vznik a rozvoj podvýživy často hraje deprese nebo stařecká demence. Když se ale zamyslíme nad ekonomickými podmínkami seniorů, pro řadu z nich může být právě nedostatek financí motivací k redukci množství přijímané potravy. V neposlední řadě pro ně hraje významnou úlohu i stránka sociální.  

 Bílé zdraví, nebo jed?

     Mléko se řadí mezi kontroverzní potraviny, jedni na něj nedají dopustit, jiní ho zatracují. Jenže kde je pravda? Opravdu jej potřebujeme, abychom měli zdravé a silné kosti, nebo se bez něj docela dobře obejdeme?

     Češi patří se spotřebou 56 litrů mléka na osobu a rok (2008) spíše mezi průměrné konzumenty. Ačkoli podle oficiálních doporučení je mléko spolu s kysanými mléčnými výrobky nepostradatelnou součástí jídelníčku, v posledních letech se stále více setkáváme s názory, že je pro lidský organismus nevhodné. Je tomu opravdu tak? Jaké jsou nejčastější mýty, které o škodlivosti mléka kolují? Jak se na to dívá odborník?


1. Je mléko pro člověka vhodné?

Ne!

     Odpůrci mléka tvrdí, že člověk je jediný savec, který pije mléko jiného savce (krávy). Argumentují tím, že zvířata se mlékem živí přibližně do doby, kdy ztrojnásobí svou porodní váhu. U člověka je to ve věku zhruba jednoho roku. V dospělosti už žádní jiní volně žijící savci mléko nepřijímají, navíc jsou živeni výhradně mateřským mlékem svého druhu a nikoli mlékem jiných zvířat. Podle odpůrců ztrácejí lidé od přibližně pěti let schopnost trávit laktózu, ta v trávicím traktu kvasí a je příčinou řady problémů.

Ano!

     Příznivci mléka naopak upozorňují, že stravování lidí se od jiných savců podstatně liší. Potřebné množství vápníku vstřebáváme nejsnáze z kravského mléka, a to po celý život. Pokud má člověk potíže s jeho trávením, jedná se o anomálii jedince, nikoli lidského druhu. V České republice, kde mléko a mléčné výrobky patří historicky k tradiční stravě, se laktózová intolerance (nedokonalé štěpení mléčného cukru ve střevech) vyskytuje jen zhruba u 10–15 % obyvatel. Mléko obsahuje lehce stravitelný tuk, ale jeho největší význam pro člověka spočívá v obsahu hodnotných bílkovin (přibližně 3,2 %), vitaminů (B1, B2, B6, A, E, K, D, C) a chemických (fosfor, draslík, hořčík, sodík, chlor, síra) a stopových prvků (především vápník a jod). Ještě stravitelnější než samotné mléko jsou kysané výrobky (jogurty, kefír, podmáslí), které se doporučují i lidem, jimž běžné mléko působí trávicí potíže.


Jak to vidí odborník MUDr. Martin Fuchs?

     Než odpovím, musím si trochu postesknout. Zda konzumovat mléko, či nikoli, není totiž ani tak problém odborný jako veřejný. Veřejný v tom smyslu, že každý do toho může hovořit... To ostatně dnes platí prakticky o jakékoli komoditě, která je vybavena vlivem na lidské zdraví.

     A potraviny jsou snadným a častým terčem. V éře internetu si může doslova kdokoli kliknout do veřejné sítě a po přečtení jakékoli, i té nejnesmyslnější zprávy se stává zaručeným „odborníkem“. Přitom drtivá většina zdrojů jsou pouhé názory, dojmy, předávání subjektivních zkušeností, nezřídka pak jde o polopravdy, mýty, pověry a bohužel až úplné nesmysly. V případě vlivu výživy na člověka začíná platit, co Čech, to expert na výživu. Já se zabývám potravinami a potravinovými alergiemi 15 let a ani dnes bych si netroufl jednoznačně něčemu říct jasné NE, či naopak rezolutní ANO. A v případě mléka to platí dvojnásob. A teď k podstatě první otázky. Mléko pro člověka pochopitelně přes všechny výhrady vhodné je. Argumenty typu, že v dospělosti žádný jiný savec mléko po ukončení kojení nepřijímá, jsou pustá demagogie, přece se nebudeme srovnávat s býložravými přežvýkavci či naopak masožravými šelmami. Z tohoto pokřiveného pohledu bychom měli lednímu medvědovi zakazovat tučné a hrochovi příliš mnoho vlákniny? Dovolím si připomenout, že tolik diskutovaný a zatracovaný mléčný cukr (laktóza) je nezbytnou součástí i mléka mateřského, je ho tam dokonce více než v mléce kravském. Před zavedením kravského mléka do pravidelné stravy kojenců (19. století) bylo nemalé procento nekojených dětí ohroženo vážnou podvýživou a nepochybně jich proto i mnoho zahynulo. Přece se nebudeme vracet do středověku či ještě dále? Do jisté míry bychom se ale historií lidské stravy inspirovat mohli, pak bychom však měli klást důraz především na složky, kterých je v dnešní stravě žalostně málo, například ryby, nebo nelepkové rostliny a jejich semena. Produkty ze skotu evropský člověk konzumuje bezmála 5000 let, možná i déle. Kvalitativním i kvantitativním složením se mléko pro tele od lidského sice dost liší, nicméně z pohledu postupné adaptace umělé kojenecké a batolecí výživy byla tato otázka v posledních 30 letech v rámci reálných možností velmi obstojně vyřešena. Jedná se především o změnu poměrů syrovátka-kasein, snížení nálože některých iontů, o dodávky vlákniny (nízkomolekulární cukry známé jako prebiotika) a některých mikronutrientů (nukleotidy, selen, provitaminy a mnoho dalších). A nekorektní snaha o výrobu lidské syrovátky či lidského kaseinu se pohybuje na úrovni pokusů o klonování mamuta. Toho předci přece také konzumovali. A naprostým a neoddiskutovatelným „evergreenem“ mléka a mléčných výrobků je jejich nenahraditelná úloha dodávky vápníku.


2. Je mléko zdrojem mnoha zdravotních komplikací?

Ano!

     Podle odpůrců může mléko za mnohé zdravotní problémy. Na prvním místě uvádějí alergii na mléčnou bílkovinu, která je v populaci stále častější. Dále zmiňují zvyšování hladiny cholesterolu, k níž údajně mléko vede v souvislosti s přijímáním nasycených živočišných tuků. Tvrdí, že předzvěst arteriosklerózy se objevuje už u zcela malých dětí, které konzumují velké množství mléka. Dalšími neblahými zdravotními dopady má být vyšší frekvence infekčních onemocnění či artritida.

Ne!

     Lékaři upozorňují, že vápník, jehož jsou mléčné výrobky nenahraditelným zdrojem, je nezbytný pro pohyb svalů, správnou funkci nervové soustavy, umožňuje srážení krve a je na něm závislý například i pohyb spermií. Kromě toho mléko obsahuje také řadu vitaminů a selen, který zpomaluje proces stárnutí a přispívá k ochraně imunitního systému. Příznivci mléka proto tvrdí, že například zakysané výrobky upravují poruchy trávení, chrání před infekcemi nebo zlepšují pleť. Pití mléka není vhodné ke konzumaci pouze pro osoby s alergií na mléčnou bílkovinu či s nesnášenlivostí mléčného cukru.


Jak to vidí odborník MUD r. Martin Fuchs?

Bílkoviny: Argument alergie na kravské mléko (mléčné bílkoviny) neobstojí. Pravou alergií trpí okolo 2–3 % kojenců, v dospělosti sotva 0,2–0,5 % populace. Z toho je jasné, že tato alergie vyhasíná, a to zcela bez ohledu na intenzitu další konzumace.

Kdybychom dávali nekojeným dětem mléko kozí nebo rostlinné (sója), dočkali bychom se stejných, ne-li vyšších čísel. Mléko za to prostě nemůže a jeho násilná eliminace z důvodu pochybné primární prevence alergie je s vysokou pravděpodobností „cesta do pekel“. Střevní imunita tento náš krok totiž vůbec nepochopí, poplete se a chyba se ukáže ve vyšším věku – v netoleranci mléka a mléčných výrobků.

Vápník: Mléko jako zdroj vápníku lze skutečně jen velmi těžko nahradit, snad jen denní konzumací ryb, nebo nevhodným nákupem preparátů v lékárnách. Přirozené vstřebávání, které navíc podporuje i mléčný cukr, je fyziologickou cestou vápníku z živočišných mlék až do našich kostí. Námitka, že v některých rostlinných surovinách (např. listová zelenina) je vápníku také poměrně dost, má slabé místo v nedostatečném využití rostlinného vápníku částečným zablokováním vstřebávání (šťavelany a jiné).

Cukry: Neschopností dostatečně strávit mléčný cukr trpí opravdu asi 10–15 % české populace, tento vrozený hendikep se ale obvykle projeví až v prvních letech školního věku, u dětí předškolních jsou obtíže z intolerance laktózy víceméně vzácné. Jde o sníženou produkci enzymu štěpícího mléčný cukr ve střevech. Ale ani postižený netrpí 100% ztrátou tohoto enzymu, prakticky vždy je určitá zbytková funkce enzymu (laktázy) zachována. Pro představu – postižení snesou až 100 ml mléka/24 hodin, což odpovídá minimálně 5 g laktózy, proto je zbytečné vysazovat léky, které jsou často dochucené mléčným cukrem (miligramy). A už vůbec nemá smysl pro desetinu populace upírat mléko ostatním 85–90 %. Postižení svou vadu snadno odpozorují, a tak se prostě většímu množství mléka vyhnou. Kvasné mléčné výrobky snášejí mnohem lépe (obsah laktózy je kvůli zkvašení tohoto cukru nižší). Tuky: Mateřské mléko má více než 4 % tuků, rovněž více nasycených než nenasycených. Proto jsou nízkotučné mléčné výrobky pro malé děti, ať si myslí, kdo chce, co chce, krajně nevhodné. Jiná je ale konzumace následná, větších dětí a dospělých – běžná mléka (krabicová) by měla mít živočišného tuku opravdu asi o něco méně (polotučná) nebo ještě méně (nízkotučná). Obdobně by tomu mělo být u mléčných výrobků, hlavně jogurtů a tvarohů. Menší kalorickou zátěž těchto výrobků by však neměly hradit škroby, natož sladké cukry. Nutno proto sledovat složení a nepřehánět to s vysokotučnými sýry, nezřídka přes 40 % tuků v sušině.


3. Zahleňuje mléko ?

Ano!

     Odpůrci mléka tvrdí, že zahleňuje, proto je dobré jej úplně vyloučit ze stravy.

Ne!

     Příznivci naopak poukazují na fakt, že mléko vytváří na sliznici trávicího traktu ochranný film (emulze tuku a vody), který se po velmi krátké době trávením rozkládá na základní živiny. V minulosti se této vlastnosti mléka využívalo při léčbě zánětlivých onemocnění trávicího traktu.


Jak to vidí odborník MUDr. Martin Fuchs?

     Hloupost, hloupost, hloupost, která se táhne jak červená nit mléčnou problematikou. „Babička říkala, že...“ Ani babička, ani sousedka, ani žádná sečtělá matka neprovedla studii na dostatečném počtu dětí, natož placebem kontrolovanou. A jedině výsledky takovýchto studií mají nárok na tvrzení podobného typu. O tyto studie se skutečně odborné týmy celého světa pokusily a žádné statisticky významné rozdíly v zahleňování či nezahleňování nezaznamenaly. Tečka. Ojedinělé zkušenosti či jednotlivá pozorování u malých dětí mohou být způsobené záměnou vlivu mléka za pravou podstatu zahlenění. Například zmíním „nemléčné“ průduškové astma nebo nepoznanou refluxní (návratnou) chorobu jícnu. Pro trvalé pochybovače prosím nahlédnout do článku (na internetu najdete hravě), který vyšel v renomovaném americkém časopise (Journal of the American College of Nutrition, rok 2005) a jehož autorem je uznávaný švýcarský pediatr a dermatolog, odborník na potravinové intolerance, profesor Brunello Wüthrich: Milk Consumption Does Not Lead to Mucus Production or Occurrence of Asthma (volný překlad – Spotřeba mléka nevede k hlenové produkci nebo k výskytu astmatu). Tým pana profesora provedl velmi sofistikovanou dvojitě zaslepenou studii a žádný výsledek. Pocit zahlenění byl vysvětlen pouhou sugescí studovaných dobrovolníků a vyšší produkci hlenu jednoznačně nepotvrdili.


4. Obsahuje pestrý jídelníček dostatek vápníku a člověk jej proto nemusí doplňovat konzumací mléka?

Ano!

     Někteří lidé jsou o tom přesvědčeni a tvrdí, že konzumace mléka je doprovázena vysokou spotřebou živočišných bílkovin. Tělo se tohoto nadbytku musí zbavit a používá k tomu právě vápník, který si bere z kostí. To je podle nich také příčinou vzniku osteoporózy.

Ne!

     Příznivci mléka zase mluví o tom, že mléko a mléčné výrobky jsou z hlediska příjmu vápníku zcela nezastupitelné.
Různé potraviny ho sice obsahují velké množství, ale náš organismus je schopný vstřebat z něho jen malou část. Z mléčných výrobků je jako zdroj vápníku nejvhodnější polotučné mléko či polotučný jogurt.
     Využitelnost vápníku z mléka a mléčných výrobků je vysoká, mléko totiž neobsahuje látky, které jej vážou do nevstřebatelné formy a tím znemožňují jeho využití.
     Naopak obsahuje laktózu a aminokyseliny, které využitelnost vápníku zvyšují.


Jak to vidí odborník MUDr. Martin Fuchs?

     Argumentům ANO nerozumím, je to z pohledu odborníka naprostý blábol.
Na argumenty NE bylo odpovězeno výše.


5. Je mléko „přímo od krávy“ nejzdravější?

Ano!

Většina veřejnosti je přesvědčena o tom, že absence tepelného zpracování umožňuje zachování přírodních „prvků“, jako jsou například laktobacily, které posilují obranu imunitního systému, oživují střevní bakteriální flóru a hrají důležitou roli při deaktivaci karcinogenních látek preventivně působících proti alergiím.

Ne!

Odpůrci naopak tvrdí, že obsahy proteinů, vitaminů a minerálů v mléku „přímo od krávy“ se téměř neliší od toho, které si zakoupíte v obchodě. Tepelným ošetřením se z něj totiž ztrácí maximálně 10 % výživných látek. U trvanlivého a pasterizovaného mléka je garantováno, že je bezpečné a neobsahuje žádné choroboplodné zárodky. Mimoto i u mléka prodávaného na farmě, nebo v mlékomatu je pro každého spotřebitele přiloženo doporučení k převaření jako dostatečné prevence před šířením některých chorob a zažívacích potíží. Pít čerstvé (syrové) mléko odborníci nedoporučují.


Jak to vidí odborník MUDr. Martin Fuchs?

     Dosud nebyl diskutován příznivý vliv bakterií mléčného kvašení na zdravý vývoj jejich pravidelného konzumenta.
Jde o takzvaná probiotika, což jsou živé a „hodné“ mikroorganismy naší mikroflóry ve střevech. Nejde jen o laktobacily, ale i o bifidobakterie, o některé kvasinky a jiné. Na toto téma byly jen v posledních letech publikovány doslova tisíce odborných článků a vyšlo hned několik set studií celého světa. Probiotika mají (podle studií, tj. „medicíny založené na důkazu“) prokázaný blahodárný vliv na celkové zdraví člověka, pomáhají trávení, slouží jako významná prevence střevních infekcí, ale i atopického ekzému a do jisté míry zvyšují odolnost svého hostitele. Teplem se, pravda, ničí, to ovšem neznamená, že by se nadojené mléko mělo podávat bez hygienického ošetření (obvykle pasterizace, tedy kratší či krátké zahřátí na teplotu 72 až 85 oC). Tím se předchází nebezpečné, byť vzácné, infekční kontaminaci bakteriemi typu Escherichia coli, listerióze, borelióze aj. Chybějící, respektive zahubené bakteriální kultury mléčného kvašení se mohou do takto ošetřeného mléka dodatečně opět přidat, pro určité výrobky (jogurty, sýry) je to dokonce technologická nezbytnost.

     Pití neošetřeného mléka, byť z domácího chovu, je neomluvitelný hazard.

zdroj: Maminka    str. 154   Kouzlo domova - mýty vs. pravda